Křižánky

V trojúhelníku obcí Zelenecká Lhota - Vlčí Pole - Veselice je les Křižánek. Kdysi tam snad stávala vesnice Kříženec, která byla zničena. Pozůstatky zaniklé tvrze a vesnice se nachází v lese asi 5 km jižně od Dolního Bousova a 1,5 km severozápadně od obce Záhuby.

Přírodní památka Křižánky

Chráněné území leží v Markvartické plošině severozápadně od Libáně. Předmětem ochrany jsou mokřadní slatinná společenstva se vzácnými druhy rostlin, fragmenty acidofilních doubrav a bučin a prameniště potoka Záhubka. Jedna z posledních lokalit výskytu orchideje Prstnatce Fuchsova na jičínském okrese. Rozloha: 59 ha.  

Zaniklá tvrz a vesnice

V mírně svažitém terénu je dochováno valové opevnění ve tvaru lichoběžníka. Jihozápadní strana valu je příkopem oddělena od rovné plošiny se stopami zahloubených objektů, snad hospodářského dvora. Severovýchodně v nevelké vzdálenosti leží místo bývalého kostela a hřbitova, označené křížem a dvěma mohutnými lipami a ohrazené mělkým úzkým příkopem.

Vesnice Kříženec (Křižánky) se v písemných pramenech objevuje v polovině 11. stol., kdy její část patřila k boleslavskému kostelu. V průběhu 15. nebo první poloviny 16. stol. byla zřejmě opuštěna; r. 1552 a v dalších zmínkách ze 16. stol. se totiž uvádí jako pustá. Před husitskými válkami sídlili na faře v Křižánku plebáni (světští kněží). Po dobách husitských válek obyvatelstvo Zelenské Lhoty a okolních obcí se scházelo v kostelíku v Křižánku, který tam zůstal a kde býval husitský kněz. Ve třicetileté válce zničil ves Kříženec roku 1646 švédský rytmistr Lattermann, zůstal jen kostelík Nalezení sv. Kříže. Ale i ten byl roku 1719 do základu zbořen a dříví z něho na faru do Libáně odvezeno a z kostelíčka Nalezení sv. Kříže zbyla hromada kamení. (více na stránkách obce Zelenecká Lhota.)

Staletí přešla a v místech, kde stával kostelík, byl vztyčen dřevěný kříž. A na místě, kde stával oltář, je kámen asi 60 cm vysoký, snad bývalá křtitelnice. Jsou tam dvě prastaré velmi zchátralé lípy, které byly u vchodu do kostelíka .

Kříž v lese Křižánku
Časté prudké vichřice v měsíci srpnu 1922 porazily v Křižánku starý dubový kříž s letopočtem 1845. Kříž stával v místě oltáře zde kdysi stávajícího kostelíka Nalezení sv. Kříže, který byl zbořen v noci počátkem května roku 1719 a jehož základy jsou ještě znatelné. Do dřeva tohoto kříže bylo vyryto na sta jmen návštěvníků tohoto historicky památného místa, podobně jako do kamenného zbytku kostelní křtitelnice, který těsně u kříže stojí.

První obnovení kříže v Křižánku
Roku 1925 dne 24. května byl postaven nový dubový kříž na místě předešlém. Starý pahýl vykopán ze země. Jiné vykopávky se nenašly v zemi žádné. Na kříži jest vytesán letopočet 1925. Dole u kříže zhotoveno klekátko a vše natřeno fermeží a lakem.

Obnovení kříže v lese Křižánku

Na podzim roku 1997 byl Jaroslav Čuban ze Zelenecké Lhoty u kříže v lese Křižánku a zjistil, že památný kříž je již ve špatném stavu a je ho potřeba obnovit. Proto navštívil starostu v Dolním Bousově a starostu v Libáni a požádal je o pomoc, myslel, že jsou to větší obce než Zelenecká Lhota a tak by zde mohly lépe nalézt peníze. Také poprosil lesního pana Konývku z polesí Křižánek, zda by mohl zajistit dřevo na nový kříž.

Dne 8. prosince 1999 v 8 hodin ráno informoval pana Čubana lesní pan Konývka, že v lese Křižánku začaly práce na odstranění starého a postavení nového kříže. Také udělali ochrannou stříšku nad Hraběnčinou studánkou.

Použité zdroje: Kronika Josefa Vondráčka, záznamy Jaroslava Čubana, Listy starohradské kroniky.